Jak vybrat 3D tiskárnu?

Technologie a využití

3D tisk má celou řadu různých využití. V opravdu specifických odvětvích se používají speciální tiskárny, schopné tisknout z kovu, z biomateriálů apod., nebo v obrovském tiskovém objemu. My se budeme věnovat pouze běžným, „stolním“ tiskárnám, v cenové kategorii dostupné pro normálního smrtelníka. To však neznamená, že takové tiskárny slouží pouze k hobby účelům. Naopak, s některými modely se běžně setkáte i v průmyslu, vědě nebo medicíně, často i hromadně v podobě takzvaných tiskových farem, tedy desítek i stovek tiskáren používaných naráz.

I v rámci této kategorie jsou však velké rozdíly v tom, pro jaký konkrétní účel se daná tiskárna nejlépe hodí. V pozdější kapitole tohoto článku probereme i aspekty, které je dobré zvážit při plánovaném profesionálním (nebo obecně náročnějším) využití.

Mimochodem, je možné, že zatím ani nemáte konkrétní využití promyšlené, jen vás prostě zaujal 3D tisk jako takový. Na tomhle přístupu není nic špatného. Spoustu inspirace najdete na internetu v podobě hotových 3D modelů ke stažení. Samozřejmě, pokud zatím nemáte jasně dané priority, výběr tiskárny bude o něco těžší.

Než se pustíme do podrobnějšího rozboru, je potřeba se zamyslet, která ze dvou populárních 3D tiskových technologií pro vás bude vhodnější. Rozdíly mezi nimi jsou poměrně značné:

FFF (používá se i označení FDM) technologie, tiskne tak, že z trysky vytlačuje roztavené plastové vlákno neboli filament. Představte si ji zhruba jako obrovskou, precizní tavnou pistoli, která postupně klade vrstvy materiálu, který po vychladnutí tvoří pevný objekt. Je to s velkým předstihem ta nejrozšířenější technologie 3D tisku na světě. 

Mezi hlavní výhody patří větší tiskový objem, jednodušší obsluha a manipulace s tiskovým vláknem - filamentem.Ten je k dispozici v obrovské škále barev a materiálů s různými funkčními vlastnostmi.

Hlavní nevýhoda jsou na povrchu viditelné tiskové vrstvy, které mohou být na škodu hlavně u malých a detailních výtisků.

SLA technologie (setkáte se i s označením MSLA nebo DLP - více o terminologii v kapitole Konstrukce SLA tiskárny), tiskne z tekuté pryskyřice neboli resinu, který se vytvrzuje pomocí UV záření. 

Hlavní výhodou této technologie je schopnost tisknout daleko jemnější a preciznější detaily než by zvládla FFF technologie. Novější SLA tiskárny jsou zároveň velmi rychlé.

Mezi nevýhody patří menší tiskový objem a obtížnější manipulace s tiskovým materiálem (lepkavá tekutina, většina druhů resinu navíc zapáchá). Čerstvé výtisky vyžadují dodatečnou péči, je potřeba je umýt od zbytků resinu a nechat pomocí zdroje UV záření dovytvrdit.

Podrobnější vysvětlení najdete například v našem e-booku Základy 3D tisku. Ten si můžete zdarma stáhnout zde.

SLA a FFF technologie mají společného opravdu jen velmi málo, budeme se jim tedy nejprve věnovat zvlášť, až na závěr pak probereme obecná kritéria platná pro všechny tiskárny (cena, technická podpora apod.).

Výběr FFF tiskárny

Konstrukce FFF tiskárny

Každá FFF tiskárna má dva základní komponenty: tiskovou hlavu, její součástí je tryska, ze které se vytlačuje roztavený filament. Z něj se na tiskové podložce postupně po jednotlivých vrstvách vytváří výtisk.

FFF tiskárny se od sebe liší podle způsobu, jakým se tyto dva základní komponenty pohybují v prostoru. Zdaleka nejčastěji se setkáte s takzvanou kartézskou konstrukcí: podložka se obvykle pohybuje zepředu-dozadu, tisková hlava nad ní jezdí po svislých a vodorovných osách nahoru-dolů a doleva-doprava. Existují však i jiné typy konstrukce (s názvy jako delta, corexy, polar, atd.), u kterých jsou pohyby a “dělba práce” mezi podložkou a hlavou úplně jiné: tisková podložka může být statická, zvedat se nahoru-dolů nebo dokonce rotovat apod.

Rozdíly mezi různými typy konstrukcí a jejich pro a proti se zde dále zabývat nebudeme, jde o komplikované téma, které by vydalo na samostatný dlouhý článek. Alespoň základní popis některých konstrukcí najdete v e-booku Základy 3D tisku. Pokud toto téma zatím nechcete hlouběji studovat, můžete svou tiskárnu jednoduše vybrat podle ostatních parametrů.

Co se tiskové podložky týče, ta může být vyrobena z různých materiálů, například ze skla, na modernějších tiskárnách se nejčastěji používá odnímatelný ocelový plát se speciální fólií na povrchu. Důležitá funkce je vyhřívání podložky.

Co se tiskové hlavy týče, existují dvě hlavní dvě varianty konstrukce. První je tzv. direct, kdy mechanismus podávacích koleček, která nasouvají filament do trysky, je přímo součástí tiskové hlavy. Celé tiskové hlavě se pak obvykle říká extruder. Druhá varianta je bowden, kdy je podávací mechanismus umístěný zvlášť (v extruderu), v samotné tiskové hlavě je pouze tryska, mezi oběma komponenty pak filament putuje bowdenovou trubičkou. Tisková hlava je ve výsledku lehčí.

Mezi populární „nadstandardní“ příslušenství FFF tiskáren patří namátkou:

• senzor filamentu, pokud během tisku dojde filament, umožní jeho doplnění a pokračování tisku (bez senzoru tisk prostě pokračuje naprázdno, čili se dokončí neúspěšně)
• tzv. power panic, tedy ochrana proti ztrátě napájení  (možnost pokračovat v tisku po výpadku proudu)
• různé způsoby vzdáleného ovládání tiskárny (wifi, bluetooth atd.)

Je jasné, že i vzhled tiskárny má na naše rozhodování vliv, stejně jako při koupi jakéhokoliv jiného spotřebiče. Pokuste se při výběru odlišit, co je jen estetická záležitost a co má skutečný vliv na funkci a ergonomii provozu. Například, uzavřená konstrukce tiskárny (celé pohyblivé ústrojí tiskárny se nachází v nějakém uzavřeném, proskleném boxu) působí na pohled profesionálněji, což se někdy může odrazit ve vyšší ceně, než by odpovídalo kvalitě. Má však zároveň i nesporný vliv na kvalitu tisku velkých objektů a/nebo speciálních materiálů, protože lépe udržuje stálou teplotu. Otevřená konstrukce vypadá víc „kutilsky“, umožňuje však také snazší servis nebo kontrolu a případné zásahy během tisku.

Pár dalších příkladů, jak různé výše uvedené vlastnosti tiskárny ovlivňují její fungování, kvalitu, rychlost tisku atd., uvedeme v následujících kapitolách.

Mimochodem, vzhled tiskárny si můžete sami dodatečně upravit a vyrobit si z ní váš unikátní osobní stroj. Velkou výhodu přitom představují volně dostupné tištěné díly, které si díky open source licenci uživatelé různě upravují a navzájem sdílejí.

Tiskový materiál (filament)

Teď se na vlastnosti tiskárny podíváme z pohledu používaného tiskového materiálu. 

• Speciální materiály bývají náročnější na tisk, a to hlavně s ohledem na minimální nutnou teplotu trysky. Ta se většinou pohybuje mezi 200 a 300 °C. Ujistěte se, že tiskárna, kterou zvolíte, dokáže trysku zahřát na potřebnou minimální teplotu vámi zvoleného tiskového materiálu.
• Většina tiskových materiálů zároveň vyžaduje vyhřívanou podložku, která snižuje riziko zkroucení a odloupnutí výtisku během tisku. Roli hraje i povrch podložky a jeho přilnavost.

• Udržení stálé teploty pomáhá i uzavřený design (zakrytování) tiskárny. I tiskárnu s otevřeným designem lze za tímto účelem uzavřít do podomácku vyrobeného boxu (existují různá kutilská řešení, využít se dá třeba fotostan nebo Ikea stolek Lack).
• pro tisk některých materiálů (zejména TPU/TPE, pružné, měkké materiály, často souhrnně nazývané „flex“) jsou vhodnější tiskárny s přímým pohonem extruderu (tzv. direct drive). Takové tiskárny jsou zároveň méně choulostivé na použití filamentu nižší kvality (ten se kvůli nerovnostem na povrchu a nestejnoměrném průměru může na tiskárnách s bowdenovým řešením zasekávat v trubičce). Bowdenové tiskárny zase díky lehčí tiskové hlavě při tisku méně vibrují a zvládají plynulejší pohyby - nelze tedy jednoznačně říct, které řešení je lepší.
• některé materiály (např. s příměsí kovových částic nebo uhlíkových vláken) mají abrazivní vlastnosti a před tiskem se doporučuje výměna normální trysky za tvrzenou.

FFF technologie mimo jiné umožňuje i tisk z více barev (nebo i materiálů) zároveň. Existují na to různá řešení, ty dražší tiskárny mohou mít více trysek nebo tiskových hlav (extruderů).

Do jisté míry zvládá jednoduchý vícebarevný tisk každá tiskárna - jednoduše tak, že tisk vždy pozastavíte a filament vyměníte ručně. 

Více informací o různých druzích filamentu se můžete dočíst v naší znalostní bázi.

Kvalita tisku

Otázku kvality tisku můžeme rozdělit na dva aspekty:

a) Úroveň „rozlišení“, tedy jak jemné detaily dokáže tiskárna vytisknout. Na to má vliv jednak výška tiskové vrstvy, jednak průměr trysky. Výměna trysky (ujistěte se, že ji tiskárna umožňuje) z nejčastějšího 0,4mm průměru například za 0,25mm přinese na první pohled patrné zlepšení detailů, zároveň se však tisk výrazně zpomalí, je to tedy otázka priorit.

b) Absenci tiskových chyb, jako jsou různě posunuté tiskové vrstvy, nerovnosti, „vlny“ na povrchu výtisku apod. Zde hraje roli kvalita konstrukce tiskárny, a to jak součástek, tak jejich kompletace.  

• Někteří výrobci sice uvádějí fantastická čísla co se minimální výšky vrstvy týče (až 0,02 mm), reálně jsme ale limitováni i průměrem trysky a obecně povahou FFF tisku (technologie založená na vymačkávání horkého plastu nikdy nebude dokonale precizní).
• Na kvalitu tisku má vliv i zvolený filament, některé materiály neumožňují tak dobré vykreslení detailů a/nebo jsou náchylnější na tiskové chyby.
• Abyste udrželi počáteční výhodu, kterou vám dává kvalitně zkonstruovaná tiskárna, je nutná její pravidelná údržba (např. dotahování uvolněných řemenů, mazání ložisek, aktualizace firmwaru apod.)
• Pomůže také optimalizace 3D modelu před tiskem (např. už jen samotná orientace výtisku na podložce může mít na kvalitu povrchu velký vliv).
• Vzhled povrchu lze zásadně měnit a vylepšovat následnými úpravami, jako je broušení, tmelení, různé metody vyhlazování apod., které se souhrnně nazývají postprocesing.

Rychlost tisku

• U FFF tiskáren mezi rychlostí a kvalitou tisku panuje do značné míry nepřímá úměra. Pokud vás například u výroby prototypů nebo jednoduchých funkčních součástek detaily a kvalita povrchu příliš zajímat nebudou, můžete je „obětovat“ za vyšší rychlost tisku, jednak instalací (namontováním) trysky s větším průměrem (typicky z 0,4mm na 0,6mm), jednak softwarovým nastavením, například větší výškou vrstev (na úkor detailů).

• Je možné i napřímo zvýšit rychlost pohyblivých částí tiskárny, to má ale vlív na výskyt tiskových chyb, například, rychlejší pohyby zesílí vibrace, filament nemá čas dostatečně ztuhnout apod.
• Je obtížné mezi sebou srovnávat rychlost různých tiskáren podle toho co deklarují výrobci - je potřeba rychlost posuzovat společně s kvalitou tisku. Záleží i na konkrétním výtisku, různé konstrukce tiskáren si s různými 3D modely poradí různě rychle.
• ITím nejefektivnějším způsobem, jak urychlit tisk, je optimalizace při předtiskové přípravě, tedy neztrácet čas tiskem zbytečných podpěr, příliš vysoké hustoty výplně apod. To vše se naučíte, až budete tiskárnu reálně používat, třeba i z našich začátečnických kurzů.

Tiskový objem

Možnost tisknout opravdu „ve velkém“ je jedna z hlavních výhod FFF technogie.

Při hledání tiskárny s co největší tiskovou plochou však nezapomínejte, že:

• U většiny materiálů budeme co se týče maximální velikosti tak jako tak limitováni teplotní roztažností, tedy kroucením výtisku kvůli rozdílné teplotě jednotlivých vrstev.
• Prakticky jediný materiál, ze kterého lze bez větších potíží tisknout opravdu velké objekty, je PLA (tedy ten nejběžnější, který však nemá příliš dobré fyzikální vlastnosti - je relativně křehký a málo tepelně odolný).
• Problémy s kroucením může do značné míry řešit uzavřený design tiskárny, respektive box, ve kterém se snáze udrží stálá teplota.
• Čím větší tiskárna, tím větší nároky na přesnost, tedy na stabilitu a kvalitu konstrukce.
• Obvykle je rychlejší (ale i spolehlivější) velké objekty tisknout po částech na několika tiskárnách a pak je slepit nebo jinak pospojovat (secvaknout, sešroubovat...). Není proto nutné stanovit si jako prioritu při výběru tiskárny co největší tiskový objem.

• Tisk opravdu velkých objektů může trvat i několik dnů, nedokončený výtisk pak představuje značnou ztrátu času a materiálu. Existují dvě konkrétní funkce tiskárny, které mají v takových případech cenu zlata, výše zmíněný senzor filamentu a power panic (ochrana proti výpadku napájení).

Provoz tiskárny: hluk, větrání, potřebný prostor

• Pokud tiskárnu budete mít umístěnou v bytě nebo v kanceláři, důležitý faktor pro vás bude její hlučnost. FFF tiskárny mohou být poměrně hlasité, hluk vydávají ventilátory, krokové motory a pohyby po jednotlivých osách. Kvalitní moderní tiskárna může mít průměrnou hladinu hluku zhruba kolem 50 dB, starší nebo lacinější typ kolem 65 dB - zdá se, že jde o malý rozdíl, ale jde přesně o hranici, nad kterou už hluk vnímáme jako rušivý při soustředění na běžnou práci na počítači apod. Na hluk má vliv i nastavení tiskárny, kvalita jejího seřízení a také promazání/opotřebení ložisek.
• Nezapomínejte, že kromě plochy, kterou zabere samotná tiskárna (s určitou rezervou na všech stranách), potřebujete i prostor na držák cívky filamentu a dále na uskladnění materiálu, nástroje, na manipulaci s výtisky apod.
• Při tisku některých pokročilejších materiálů filamentu (např. ABS, ASA) se uvolňuje zápach, prostor by tedy měl být odvětrávaný, zároveň ale se stabilní teplotou a bez průvanu (ten způsobuje problémy u materiálů s velkou tepelnou smrštivostí, tedy i u právě zmíněných ABS a ASA).
• Pozor, i z materiálů, které při tisku nezapáchají (PLA, PETG), se uvolňují tzv. mikročástice, ty by v neodvětrávaném prostoru mohly dosáhnout škodlivé koncentrace.

Výběr SLA tiskárny

Konstrukce SLA tiskárny

Společný princip všech SLA tiskáren je vytvrzování tekutého resinu pomocí UV světla. Existuje několik podkategorií této technologie, ty se liší podle zdroje UV světla a způsobu, jakým probíhá jeho distribuce - tak, aby došlo k vytvrzení jen tam, kde je potřeba. My se budeme zabývat jen jednou z těchto podkategorií, tzv. MSLA (Masked Stereolitography). Pro zjednodušení používáme pouze zkratku SLA. MSLA je totiž mezi stolními tiskárnami zdaleka nejrozšířenější podkategorie této technologie a většina lidí tyto zkratky vnímá jako synonyma. Stručný popis některých ostatních podkategorií opět najdete v Základech 3D tisku. 

Základní funkční ústrojí tiskárny se skládá z vaničky, která je naplněná tekutým resinem. Vanička má průhledné dno, tvořené tzv. FEP fólií. Pod vaničkou je umístěný displej, pod displejí je UV reflektor. Prostřednictvím displeje se na fólii postupně promítají siluety jednotlivých tiskových vrstev, ty slouží jako maska, která zajišťuje, že UV světlo vytvrdí resin jen tam, kde je potřeba. Seshora do vaničky zajíždí platforma, na kterou se postupně nalepují jednotlivé tiskové vrstvy. Při pohybu zpět nahoru platforma tiskovou vrstvu odtrhne od fólie na dně vaničky, ta je pak připravená na vytvrzení následující vrstvy. Názorný obrázek najdete v Základech 3D tisku.

Kvalitnější SLA tiskárny mají mechanismus náklonu, tzv. tilt. Vytištěná vrstva přilepená k platformě se pak od fólie na dně vaničky neodtrhává kolmo, vanička se při tomto kroku mírně zhoupne, odtržení je tak šetrnější a proces tisku výrazně spolehlivější.

Tiskový materiál (resin)

• Co se týče kompatibility resinu s tiskárnou, narozdíl od filamentů nemusíme řešit potřebnou teplotu, jediný faktor je vlnová délka UV světla, při které dochází k vytvrzení. Drtivá většina SLA tiskáren používá vlnovou délku 405 nm.

• Existuje poměrně široký výběr resinů s různými vlastnostmi, od základních (obvykle nazývaných “tough”) přes pružné, houževnaté až po různé speciální materiály používané například v medicíně, šperkařství apod. Výběr barev i vlastností je však menší než u filamentů, resiny mají obecně slabší funkční vlastnosti (základní druhy jsou dost křehké), kilogram resinu také stojí minimálně dvakrát tolik než kilogram filamentu.
• SLA technologie neumožňuje tisk z více materiálů nebo barev zároveň. 

Kvalita tisku

• Podobně jako u FFF technologie, hlavní faktor, který ovlivňuje úroveň detailů, je nastavení výšky tiskové vrstvy. Další důležitý faktor je rozlišení displeje.
• Zjemnění viditelných hran tiskových vrstev umožní podpora tzv. anti-aliasingu.
• Monochromatická displej (pomalu se stává standardem na všech lepších tiskárnách) umožňuje lepší vykreslení detailů. Zároveň má daleko větší životnost než klasická barevná (RGB) displej.

• Navzdory tomu, že SLA technologie dokáže dosáhnout daleko jemnějších detailů, je svým způsobem paradoxně jednodušší než FFF technologie, alespoň co se týče procesů, co probíhají během tisku. Místo složitých pohybů ve všech třech osách zde platforma pouze jezdí nahoru a dolů, nic se nezahřívá, tiskový materiál není potřeba nikam nasouvat a vysouvat atd. Na druhou stranu, SLA tisk je daleko náchylnější na jakékoliv drobné chyby a nepřesnosti. Kvalita konstrukce tiskárny tak hraje ještě větší roli než u FFF.
• Kvalitu můžeme ovlivnit dostatečnou předtiskovou přípravou, co se týče orientace 3D modelu, umístění podpěr, atd. Tato příprava je poněkud náročnější než u FFF technologie a riziko tiskových chyb nebo úplného selhání tisku je větší.

Rychlost tisku

• Rychlost tisku závisí v první řadě na zvoleném tiskovém materiálu. Různé druhy resinů mají různé osvitové doby (v řádu sekund na každou vrstvu), u základních resinů bývá podobná, ale různé speciální materiály ji mohou mít výrazně delší, celková doba tisku pak může být třeba dvojnásobná.

• Roli hraje i UV reflektor a displej - čím více UV světla reflektor vyzáří a displej propustí, tím rychlejší vytvrzení. Násobně rychlejší vytvrzování umožňuje už výše zmíněná monochromatická displej.
• Pozor, výslednou dobu tisku ovlivňuje i rychlost a efektivita mechanických pohybů tiskárny (pohyb platformy nahoru a dolů a odtrhávání tiskových vrstev ode dna vaničky), výrazně přitom pomáhá výše zmíněný mechanismus náklonu (tilt).
• Vzhledem k tomu, že celá tisková plocha se vysvicuje zároveň, dobu tisku konkrétního modelu v podstatě ovlivňuje jen jeho výška - deset stejně vysokých výtisků (samozřejmě pokud se dohromady vejdou na tiskovou plochu) se vytiskne za stejně dlouhou dobu jako jeden.

Tiskový objem

• Velikost tiskového objemu finančně dostupných SLA tiskáren v současné době zhruba odpovídá velikosti plochy displeje tabletu či většího mobilního telefonu (a cca. 15 cm do výšky). Je tedy výrazně menší než je obvyklé u FFF tiskáren.
• Na trh se postupně dostávají i cenově dostupnější tiskárny s větším objemem, poměr ceny a kvality v ostatních ohledech je však u nich zatím často sporný.

Provoz tiskárny: hluk, větrání, potřebný prostor

• SLA tiskárny mají poměrně tichý provoz, pouze pohyb platformy a větráčky mohou vydávat slabší hluk.
• Resiny zapáchají, povaha a síla zápachu se u jednotlivých druhů liší. Existují i (téměř) bezzápachové varianty. Kvalitní tiskárny mají pachový filtr, nikdy však nefunguje stoprocentně, počítejte tedy s umístěním tiskárny do odvětrávaného prostoru.

• SLA technologie má větší nároky na manipulační prostor okolo tiskárny. Hotové výtisky je potřeba odloupnout z platformy, umýt od přebytečného nevytvrzeného resinu pomocí isopropylalkoholu a nechat dovytvrdit UV zářením. K některým tiskárnám jsou k dispozici speciální mycí a vytvrzovací stanice, které tuto práci výrazně usnadní.
• Věnujte velkou pozornost tomu, jak uživatelsky příjemné je ovládání a kalibrace tiskárny. 
• Jak snadné je odšroubovat a vyjmout platformu nebo vaničku? Jde o úkony, které je potřeba absolvovat po (téměř) každém tisku. 
• Časem je potřeba vyměnit i displej či fólii na dně vaničky.
• Lze tiskárnu vyčistit, pokud se resin dostane tam kam nemá (což se dříve nebo později stane)? 
• Jak se snímá či odklápí víko tiskárny? Drží samo v otevřené poloze (kupodivu u levných modelů nejde o samozřejmost).
• Možná se zdá, že zde zmiňujeme věci, které zní samozřejmě nebo nepůsobí tak důležitě. Jde o to, že práce s tekutým resinem je sama o sobě nepříjemná, takže opravdu oceníte hladký provoz, a naopak jakékoliv další zbytečné komplikace vám obsluhu tiskárny dokonale otráví.

Kritéria společná pro obě technologie

Bezpečnost

• Jako u každého elektrického zařízení je celkem striktně dáno, co musí splňovat kabely, konektory, napájecí zdroj. Dvojnásob to platí u vyhřívaných částí FFF tiskáren (vyhřívaná podložka, tryska), aby nepředstavovaly nebezpečí požáru.
• Kromě kvality hardwaru hraje roli i firmware - ten musí obsahovat různé pojistky, například automatické vypnutí při přehřívání. Ač to zní absurdně, na trhu existují laciné tiskárny, které tuto funkci mají záměrně vypnutou výrobcem (je potřeba ji zprovoznit nahráním updatu).
• Je ale nutné dodat, že určitá spoluodpovědnost za bezpečnost leží i na uživateli, co se pravidelné údržby týče, stejně jako třeba u automobilu. Je důležité například kontrolovat kabely napájení, jestli nejsou poškozené nebo uvolněné.

Technická podpora

• Samozřejmě, rozbít se dá nakonec všechno :-), takže i u kvalitně vyrobené tiskárny budete potřebovat, aby měla zároveň i kvalitní technickou podporu, dostupnou 24 hodin denně. 
• Vždy je lepší, když máte možnost kontaktovat přímo výrobce a ne jen prodejce nebo dovozce.
• Umožňuje konstrukce tiskárny, abyste jednodušší opravy zvládli sami? (vyčištění nebo výměna ucpané trysky apod.) Je k ní dostatečná dokumentace a srozumitelné návody?  
• Důležitá je i komunita uživatelů. Zvažte i popularitu a rozšířenost dané tiskárny.
• Věnuje se výrobce kontinuálně svým existujícím modelům tiskáren? Aktualizuje firmware, opravuje chyby, vyvíjí hardwarová vylepšení?

Profesionální využití a/nebo náročný provoz

Pamatujte, že tiskárnu k jejímu (polo)profesionálnímu využití nepředurčuje ani tak její rychlost, úroveň detailů nebo schopnost tisknout pokročilé materiály, jako spolehlivost. Když přijmete zakázku a slíbíte termín, těžko pak zákazníkovi řeknete „promiňte, mně to zrovna nějak netiskne“ nebo „naúčtuji vám třikrát tolik za materiál, protože dva tisky se mi nepovedly“.

• Jaká je dostupnost a cena spotřebního materiálu a náhradních dílů? Jak rychlá by byla případná servisní oprava?
• Vzhledem k tomu, že ani ta nejspolehlivější tiskárna není nerozbitná, zvažte rozložení rizika, tedy raději pořízení alespoň dvou levnějších tiskáren místo jedné dražší (samozřejmě, ne na úkor kvality nebo spolehlivosti, ale třeba velikosti tiskového objemu), případně jednu větší tiskárnu a jednu záložní.
• Čím častěji a ve větším objemu budete tisknout, tím víc oceníte jednoduchou předtiskovou přípravu (kalibraci, přípravu tiskové podložky).
• Jednoduché ovládání zároveň znamená, že obsluhu tiskárny můžete delegovat na méně zkušené kolegy.
• Hodit se bude nějaká možnost vzdáleného ovládání tiskárny (správy tisku).

Cena

Otázku ceny záměrně necháváme na konec - nedává moc smysl cenu ředit předtím, než si ujasníte, na co tiskárnu budete potřebovat a jaké by měla mít vlastnosti a přednosti. 

• Klíčové je ujasnit si, jakou konkrétní funkci opravdu využijete a jste nebo nejste ochotni si za ni připlatit.
• Nezapomeňte, že i váš volný čas má nějakou hodnotu, a při rozhodování o koupi jde často reálně o otázku, co z toho je pro nás cennější. Odpověď se asi bude lišit podle toho, jestli se ptá student nebo pracující čtyřicátník. I levnou, nekvalitní tiskárnu je často možné rozchodit do alespoň přijatelné kvality tisku, otázka je, kolik času jste ochotní investovat. Většinou to ale dopadne tak, že takové „šlechtění“ nekvalitní tiskárny nakonec stojí oboje, čas i peníze, protože musíte zaplatit i za různá vylepšení a náhradní díly. Náklady nakonec mohou být i vyšší, jen rozložené do delší doby.
• Pozor, často vysoká cena vůbec neodpovídá kvalitě a platí se skutečně jen za značku a design. Na trhu existují tiskárny, které stojí přes 100.000 Kč a přesto jsou v některých ohledech řešené zastaralejším způsobem než výrobky za desetinu ceny.
• Uspořit náklady je možné i tím, že místo zkompletované tiskárny pořídíme stavebnici. Tím pádem nemusíme slevit na kvalitě, jen prostě část práce uděláme za výrobce. Přidaná hodnota spočívá v tom, že se o tiskárně něco dozvíme, což nám usnadní pozdější údržbu. Zároveň však na sebe bereme riziko problémů, které si způsobíme vlastními chybami při stavbě. Je tedy důležité, aby stavebnice měla podrobný, srozumitelný návod, který nás na rizikové pasáže při stavbě upozorní.
• Zajímavou volbou může být pořízení více levnějších tiskáren místo jedné dražší. Tím se rozloží riziko poruchy a zároveň můžete tisknout rychleji tak, že větší objekt rozdělíte na části a ty vytisknete na více tiskárnách paralelně.
• Při odhadování rozpočtu nezapomínejte na cenu provozu! Nemá smysl pořídit si drahou tiskárnu a pak na ní tisknout z nekvalitního materiálu. Laciný filament často způsobuje potíže při tisku (ucpávání) a má vliv i na kvalitu povrchu výtisků. Pokud budete pro váš plánovaný účel potřebovat speciální tiskové materiály, počítejte s jejich vyšší cenou.
• Pozor na výrobce, kteří neumožňují tisk z jiného než jejich vlastního materiálu! Takový materiál může při srovnatelné kvalitě stát i násobky ceny - například, resin do SLA tiskáren se běžně prodává za 1500-1750 Kč za kilogram, zhruba stejné množství ale můžeme ve formě očipované značkové cartridge pořídit i za 4500 Kč! Totéž platí i pro filamenty.
• Obdobné je to s dostupností upgradů a náhradních dílů - daleko širší výběr a tím i nižší cenu nabízí tiskárny s open source licencí.

Kde získat další informace?

Stejně jako se obrovsky rozšířil výběr tiskáren, rapidně přibylo i zdrojů informací. Zde je pár příkladů populárních Youtube kanálů a online magazínů, ve kterých najdete recenze tiskáren a další obsah týkající se 3D tisku:

3D Printing Nerd

Thomas Sanladerer

CNC Kitchen

All3DP

3D Printing Industry

Make: Magazine

Přidáme i pár tipů od nás:

• Samozřejmě, nejlepší je spoléhat se na radu od někoho, koho znáte osobně a víte, že má s 3D tiskem prokazatelné zkušenosti.  
• Existují různé otevřené dílny a laby, ve kterých si 3D tiskárny můžete vyzkoušet.
• Pokud zvažujete koupi tiskárny Original Prusa, doporučujeme podívat se na mapu na stránkách Printables.com. Můžete si najít uživatele ve vašem okolí, kteří vám poradí nebo tiskárnu dokonce předvedou (na mapě zaklikněte filtr „Ukázka 3D tisku“).  
• Co se týče informací od samotného výrobce... samozřejmě, vše co říkají (říkáme :-)), může být jen marketing a je potřeba to brát trochu s rezervou. Na druhou stranu, výrobce je za správnost určitých informací odpovědný - základní technické specifikace, kompatibilita apod.

Okolo 3D tisku existuje celosvětová online komunita plná ochotných lidí, kteří vám rádi při výběru poradí. Přesto je dobré vnímat rady přes určité kritické síto:

• Je zdroj opravdu nezávislý a nezaujatý? (nemusí být nutně podplacený, ale třeba jen nadšený fanoušek určité značky apod.).
• Vlastní danou tiskárnu, vyzkoušel si ji, teprve ji teoreticky zvažuje, nebo jen tlumočí názory někoho jiného?
• Jak má danou tiskárnu dlouho? (nejčastěji lidé radí v euforii, čerstvě po koupi, do hodnocení tedy zatím nevstupuje zkušenost se spolehlivostí a životností tiskárny).
• Viděli jsme od dotyčného konkrétní výtisky? (různí lidé mají různé nároky na kvalitu, co je pro někoho dokonalé, je pro jiného nepřijatelné).
• Na internetu se často objevuje rada „kup si XY, na té se naučíš nejvíc!“, přičemž XY je obvykle tiskárna, kterou je potřeba nejprve složitě ladit a/nebo nahradit většinu jejích součástek, čímž se s cenou dostáváte na úroveň normální tiskárny, a to i když nepočítáte cenu svého času. Je to ten typ rady, podle které se nikdo dobrovolně neřídí, ale dobře se dává ostatním 🙂 Pokud si naopak rovnou koupíte spolehlivější, kvalitnější tiskárnu, lépe rozeznáte, kdy je problém pouze „mezi stolem a židlí“ a můžete se z toho rychleji poučit. Zároveň se značně snižuje riziko, že vás hned vaše první tiskárna dokonale otráví a odradí od 3D tisku...
• Další samostatný žánr tvoří rady ve smyslu: „Tuto tiskárnu si kup, ale ihned vyměň tyče, ložiska, nahraj jiný firmware, použij moje skvělé profily do sliceru….” atd. Úpravy tiskárny jsou velká zábava, pro mnohé z nás je to v podstatě hlavní prvek celého hobby - jen je dobré s nimi trochu počkat. Nejprve vyzkoušejte základní tovární nastavení a původně nainstalované součástky, než začnete hledat vylepšení. Přece jenom, žádný výrobce sice není neomylný, ale tiskárnu nejspíš otestoval a pravděpodobně v daleko širším rozsahu než kterýkoliv konkrétní uživatel.